| The Theory of Moral Sentiments Adam Smith (1759) | |||
| Downloading books is available only for authorized users | |||
| Downloading books is available only for authorized users | |||
| Teoria dei sentimenti morali | Teorie mravních citů | ||
| AVVERTENZA | Oznámení | ||
| 1. Dalla prima pubblicazione della Teoria dei sentimenti morali, che risale all’inizio dell’anno 1759, mi sono venute in mente alcune correzioni e molte spiegazioni delle dottrine in essa contenute. Ma le varie occupazioni in cui i diversi accidenti della mia vita mi hanno necessariamente coinvolto mi hanno finora impedito di rivedere quest’opera con la cura e l’attenzione che da sempre mi proponevo. Il lettore troverà le principali variazioni che ho operato in questa nuova edizione nell’ultimo capitolo della terza sezione della Parte prima, e nei quattro capitoli della Parte terza. La Parte sesta, così come è presente in questa nuova edizione, è del tutto nuova. Nella parte settima, ho raccolto la maggior parte dei principali passi sulla filosofia stoica, che nelle precedenti edizioni erano sparsi in diverse parti dell’opera. Contemporaneamente, ho cercato di spiegare in modo più esaustivo, e di esaminare più chiaramente, alcune delle dottrine di quella famosa setta. Nella quarta e nell’ultima edizione della stessa Parte, ho raggruppato alcune osservazioni aggiuntive sul dovere e il principio di veracità. Inoltre, in altre parti dell’opera, sono presenti altre variazioni e correzioni di non molta importanza. 2. Nell’ultimo paragrafo della prima edizione della presente opera, dicevo che avrei cercato in un altro trattato di dare un resoconto dei principi generali del diritto e del governo, e dei diversi rivoluzionari mutamenti che essi hanno subito nelle varie età e periodi della società, non solo per quel che riguarda la giustizia, ma per quel che riguarda l’amministrazione civile (police), le finanze e l’esercito, e qualsiasi altra cosa sia oggetto del diritto. Nella Ricerca sulla natura e le cause della ricchezza delle nazioni ho in parte mantenuto questa promessa, almeno per quel che riguarda l’amministrazione civile (police), le finanze e l’esercito. Ciò che resta, la teoria della giurisprudenza, che progetto da tempo, è un’opera che finora non ho intrapreso perché impedito dalle medesime occupazioni che non mi avevano consentito finora di rivedere l’opera presente. Per quanto sia consapevole che la mia età molto avanzata non mi lasci molte prospettive di riuscire a eseguire quest’opera in modo per me soddisfacente, tuttavia, dal momento che non ho abbandonato del tutto il progetto, e dal momento che voglio continuare a sentirmi obbligato a fare tutto quello che posso, ho lasciato che il paragrafo restasse così com’era quando fu pubblicato più di trent’anni fa, quando non nutrivo alcun dubbio sulla possibilità di eseguire tutto quello che vi era annunciato. | Od prvního vydání Teorie mravních citů, ke kterému došlo už tak dávno,na počátku roku 1759, mě napadlo několik upřesnění a velké množství názorných příkladů k teoriím, které tato kniha obsahuje. Ale různá zaneprázdnění,která mi různé náhody v životě nutně přinášely, mi až dosud bránila v přepracování této knihy s tou péčí, jakou jsem vždy zamýšlel. Hlavní změny, které jsemudělal v novém vydání, najde čtenář v poslední kapitole třetího oddílu prvníčásti a v prvních čtyřech kapitolách třetí části. Šestá část, jak je uvedena v tomtonovém vydání, je zcela nová. V sedmé části jsem sepsal větší část různých úryvků týkajících se stoické filozofie, které byly v předchozích vydáních roztroušenyv různých částech knihy. Také jsem se snažil úplněji vysvětlit a přesněji prozkoumat některé teorie této slavné filosofické školy. Ve čtvrtém (a posledním) oddílutéže části jsem shrnul několik dalších pozorování týkajících se povinnosti a principu pravdomluvnosti. Kromě toho je ve zbylých částech knihy několik dalšíchzměn a oprav, které nejsou příliš důležité. V posledním odstavci prvního vydání tohoto díla jsem uvedl, že se v jiném pojednání budu snažit vysvětlit obecné principy práva a vlády a různýchrevolucí, které proběhly v různých dobách a společenských epochách, nejen cose týče spravedlnosti, ale i co se týče policie, státního důchodu, armády i všehoostatního, co je předmětem práva. V Pojednání o podstatě a původu bohatství národů jsem tento slib částečně splnil, alespoň co se týče policie, státního důchodua armády. Od sepsání teorie práva, která jako jediná zbývá a kterou jsem dlouhoplánoval, mě zdržovala tatáž zaneprázdnění, která mi až dosud bránila v přepracování této knihy. Ačkoli mi můj velice pokročilý věk ponechává – uznávám– velice málo naděje, že tuto velkou práci budu někdy schopen uskutečnit kesvé spokojenosti, přesto jsem tuto myšlenku dosud úplně neopustil, a protože sistále přeji pokračovat v povinnosti dělat to, co umím, dovolil jsem si příslušnýodstavec ponechat tak, jak byl uveřejněn před více než třiceti lety, kdy jsem vůbec nepochyboval, že budu schopen uskutečnit vše, co oznámím. | ||
| Next chapter | |||