Free bilingual books

The Theory of Moral Sentiments
Adam Smith
(1759)

Downloading books is available only for authorized users


Downloading books is available only for authorized users


Downloading books is available only for authorized users

Teorie mravních citů Teorie mravních citů
OznámeníOznámení
Od prvního vydání Teorie mravních citů, ke kterému došlo už tak dávno,na počátku roku 1759, mě napadlo několik upřesnění a velké množství názorných příkladů k teoriím, které tato kniha obsahuje. Ale různá zaneprázdnění,která mi různé náhody v životě nutně přinášely, mi až dosud bránila v přepracování této knihy s tou péčí, jakou jsem vždy zamýšlel. Hlavní změny, které jsemudělal v novém vydání, najde čtenář v poslední kapitole třetího oddílu prvníčásti a v prvních čtyřech kapitolách třetí části. Šestá část, jak je uvedena v tomtonovém vydání, je zcela nová. V sedmé části jsem sepsal větší část různých úryvků týkajících se stoické filozofie, které byly v předchozích vydáních roztroušenyv různých částech knihy. Také jsem se snažil úplněji vysvětlit a přesněji prozkoumat některé teorie této slavné filosofické školy. Ve čtvrtém (a posledním) oddílutéže části jsem shrnul několik dalších pozorování týkajících se povinnosti a principu pravdomluvnosti. Kromě toho je ve zbylých částech knihy několik dalšíchzměn a oprav, které nejsou příliš důležité.

V posledním odstavci prvního vydání tohoto díla jsem uvedl, že se v jiném pojednání budu snažit vysvětlit obecné principy práva a vlády a různýchrevolucí, které proběhly v různých dobách a společenských epochách, nejen cose týče spravedlnosti, ale i co se týče policie, státního důchodu, armády i všehoostatního, co je předmětem práva. V Pojednání o podstatě a původu bohatství národů jsem tento slib částečně splnil, alespoň co se týče policie, státního důchodua armády. Od sepsání teorie práva, která jako jediná zbývá a kterou jsem dlouhoplánoval, mě zdržovala tatáž zaneprázdnění, která mi až dosud bránila v přepracování této knihy. Ačkoli mi můj velice pokročilý věk ponechává – uznávám– velice málo naděje, že tuto velkou práci budu někdy schopen uskutečnit kesvé spokojenosti, přesto jsem tuto myšlenku dosud úplně neopustil, a protože sistále přeji pokračovat v povinnosti dělat to, co umím, dovolil jsem si příslušnýodstavec ponechat tak, jak byl uveřejněn před více než třiceti lety, kdy jsem vůbec nepochyboval, že budu schopen uskutečnit vše, co oznámím.




Od prvního vydání Teorie mravních citů, ke kterému došlo už tak dávno,na počátku roku 1759, mě napadlo několik upřesnění a velké množství názorných příkladů k teoriím, které tato kniha obsahuje. Ale různá zaneprázdnění,která mi různé náhody v životě nutně přinášely, mi až dosud bránila v přepracování této knihy s tou péčí, jakou jsem vždy zamýšlel. Hlavní změny, které jsemudělal v novém vydání, najde čtenář v poslední kapitole třetího oddílu prvníčásti a v prvních čtyřech kapitolách třetí části. Šestá část, jak je uvedena v tomtonovém vydání, je zcela nová. V sedmé části jsem sepsal větší část různých úryvků týkajících se stoické filozofie, které byly v předchozích vydáních roztroušenyv různých částech knihy. Také jsem se snažil úplněji vysvětlit a přesněji prozkoumat některé teorie této slavné filosofické školy. Ve čtvrtém (a posledním) oddílutéže části jsem shrnul několik dalších pozorování týkajících se povinnosti a principu pravdomluvnosti. Kromě toho je ve zbylých částech knihy několik dalšíchzměn a oprav, které nejsou příliš důležité.

V posledním odstavci prvního vydání tohoto díla jsem uvedl, že se v jiném pojednání budu snažit vysvětlit obecné principy práva a vlády a různýchrevolucí, které proběhly v různých dobách a společenských epochách, nejen cose týče spravedlnosti, ale i co se týče policie, státního důchodu, armády i všehoostatního, co je předmětem práva. V Pojednání o podstatě a původu bohatství národů jsem tento slib částečně splnil, alespoň co se týče policie, státního důchodua armády. Od sepsání teorie práva, která jako jediná zbývá a kterou jsem dlouhoplánoval, mě zdržovala tatáž zaneprázdnění, která mi až dosud bránila v přepracování této knihy. Ačkoli mi můj velice pokročilý věk ponechává – uznávám– velice málo naděje, že tuto velkou práci budu někdy schopen uskutečnit kesvé spokojenosti, přesto jsem tuto myšlenku dosud úplně neopustil, a protože sistále přeji pokračovat v povinnosti dělat to, co umím, dovolil jsem si příslušnýodstavec ponechat tak, jak byl uveřejněn před více než třiceti lety, kdy jsem vůbec nepochyboval, že budu schopen uskutečnit vše, co oznámím.






 
Next chapter